Zpravodajství ze 4.A

Uvnitř článku si můžete přečíst zpravodajství z několika různých akcí, kterých se účastnila třída 4.A.

Zpráva  první:

Na konci loňského roku jsme pracovali na projektu Pes přítel člověka. Zabývali jsme se hlavně psy, kteří se speciálně cvičí jako pomocníci pro nevidomé, tělesně postižené či neslyšící spoluobčany. Z výtěžku Velikonočního jarmarku posíláme 3518,- Kč do nadace Pomocné tlapky.

Přejeme pejskovi hodně trpělivosti a jeho páníčkovi velkou radost ze svého psího kamaráda.

Zpráva druhá:

V pátek 21.9. jsme se vydali do zámeckého parku na akci KRNAPu Tma přede mnou, kde jsme si na vlastní kůži zkusili, jaké to je – nevidět.

Velmi zajímavá (a bohužel krátká) byla beseda s nevidomou paní. Ukázala nám různá „udělátka“ jako mluvící teploměr, telefon, psací stroj pro nevidomé lidi. Moc se nám líbila čtečka barev.

Zpráva třetí:

Na středu 26.září jsme se moc těšili. Pěšky jsme došli do Lánova, kde na nás na farmě čekala Kryštofova maminka, paní Havlíčková. Počasí nám přálo, viděli jsme různá zvířátka, svezli jsme se na koních, uvařili oběd v kotlíku a také jsme sbírali jablka a ochutnali čerstvě vylisovaný mošt.

Odpoledne za námi přijeli rodiče, společně jsme poseděli u ohýnku, kde jsme s paní učitelkou absolvovali i první letošní „rodičák“. Bylo to fajn, protože jsme si ujasnili některé věci dohromady – my děti i rodiče. Nálada byla výborná a všichni doufáme, že i další setkání s rodiči proběhne takto optimisticky.

Zpráva čtvrtá:

Výpravu k prameni Labe jsme chystali už vloni, ale teprve letos nám přálo počasí a to velmi- měli jsme překrásný slunečný den. Jeli jsme autobusem na Mísečky, pak nás čekala dobrodružná jízda kyvadlovou dopravou na Zlaté návrší. Dobrodružná proto, že jsme byli v autobuse namačkaní jako sardinky. Téměř celou cestu nás doprovázela sojka – asi ji poslal Krakonoš na výzvědy.

Měli jsme „horského vůdce“ tatínka Terezky, který šel jako první, vyprávěl nám o horách a hlídal kluky ve vojenském bunkru.

Došli jsme k prameni Labe, proběhla nezbytná svačinka a fotografování a došli jsme ještě kousek dál k polské hranici. Pak přes Labskou boudu zpátky na Zlaté návrší a ještě jako bonus ke krásnému výletu jsme si dali cestu pěšky ze Zlaťáku na Mísečky. Byl to moc pěkný den.