Život školy na míru 01/2024
Vánoční prázdniny nám příjemným způsobem přerušily každodenní chod školního roku, proto je výčet událostí uplynulého měsíce, za kterými stojí za to se ohlédnout, méně četný než obvykle. Přesto se najde několik akcí, které bychom rádi zmínili.
Tvoje cesta onlinem – beseda vedená poručíkem Bc. Lukášem Vincencem aneb Víme, jak se chovat v online prostředí
Ve druhém lednovém týdnu přímo na škole probíhaly preventivní akce Policie ČR – besedy o bezpečnosti v online prostředí. Zúčastnily se jich i obě páté třídy.
Takto děti akci zhodnotily:
„Policista nám povídal, co všechno se může stát na sociálních sítích. Dozvěděli jsme se, že jakýkoliv člověk si může založit účet a přes něj nás třeba vydírat nebo po nás chtít fotku. Tu bychom mu za žádnou cenu posílat neměli. Lidem, kteří se v online prostředí vydávají za někoho jiného, se říká predátoři. Přitom jeden takový predátor přitom nachytá třeba i 4000 lidí. Do vězení za to může jít i na 8,5 let. Dále jsme se dozvěděli, že když trávíme na telefonu pět nebo šest a více hodin denně, můžeme se na něm stát závislými. Celá beseda se mi moc líbila a myslím, že naše třída si už bude dávat pozor.“
Další žákyně přehledně shrnula základní informace o chování na sociálních sítích do osmi bodů.
- Dávám si pozor na to, co kam dávám.
- Dávám si pozor na to, s kým si píšu.
- Nemusím povolovat každou žádost o sledování.
- Dávám si pozor na to, co komentuju.
- V aplikacích nepovoluju plný přístup k fotkám.
- Stejně tak nepovoluju ani plný přístup ke kontaktům.
- Jako dítě bych měla mít na telefonu nastaveno omezení.
- Jako dítě bych měla mít nastavený soukromý účet.
Z pohledu pedagogů besedu hodnotíme jako velmi přínosnou s ohledem na svět současného dospívání dětí, ke kterému internet a sociální sítě neodmyslitelně patří.
Následující dvě akce se týkají třídy 7.A a jsou zachycené pohledem třídní učitelky paní Jitky Loudové.
Lyžařský kurz
Osmého ledna jsme se vydali na Strážné, kde nás v Horském domově čekal příjemný víkend plný pohybu, dobrého jídla, krásného počasí a nádherných západů slunce. Na sjezdovce Kolonka a na Bubákově se někteří z nás poprvé v životě pohybovali na sjezdových lyžích a nutno říct, že se s tím poprali statečně. Byli jsme také moc rádi, že bylo možné využít skibusů, které nás rozvážely na obě sjezdovky a zpět. Bohužel nebylo reálné vyrazit i na běžky, tak nás místo toho čekal pěší výlet údolím Klínového potoka na Klínové boudy. Bylo nádherné počasí a pohled od Klínových bud do údolí nám byl odměnou za občas trochu obtížnější terén. Během odpočinkových večerních aktivit jsme se seznámili mimo jiné s Desaterem pravidel FIS, vyzkoušeli si masáž srdce na „Andule“ a vyslechli zajímavou přednášku Jakuba Kašpara o přírodě v Krkonoších. Strávili jsme fajn společný týden, a to v dobrém i zlém – kdy občas někdo potřeboval pomoc na sjezdovce, někdo namazat otlačené kotníky či stáhnout naražené koleno. Všichni bychom určitě rádi poděkovali personálu Horského domova za jejich péči a výborné jídlo a našim učitelům tělocviku, kteří s námi měli trpělivost a věnovali se nám na sjezdovkách.
Pašerácká pohádka – třída 7.A na divadelních prknech
V zimách, které byly ještě zimami, kdy mráz kreslil na okna obrázky hezčí než bývají vitráže v katedrálách a kdy sníh dělal „řřach, řřach,řřach“, když se šlo ráno do kostela, v dobách zimních dlouhých temnot, kdy modrá tma dávala slunci odpočinout a nabrat sílu do jara, to v těchto dobách lidé ve svých chaloupkách dlouhé večery u kamen mívali a hřáli se u dřeva, které dlouho do podzimu si chystali.
Tato slova uvádějí divadelní představení, ve kterém se setkáte s pašeráky, financi, třemi králi ze severu, farářem, kurátorem, kantorem a dětmi. Představení bylo napsáno jako dětská vánoční hra, která se hrává těsně před Vánoci v kostelích. Žáci 7. A ZŠ náměstí Míru by rádi poděkovali evangelickému panu faráři Jakubu Hálovi z Jilemnice, který ji napsal a dal svolení k jejímu hraní.
Celá 7.A se na konci října vrhla do příprav – rozdělení rolí, nácvik písně, shánění rekvizit a kostýmů, výroba kulis atd. Představení žáci zahráli rodičům, přátelům, spolužákům a učitelům v Kartonce těsně před Vánoci, 21. prosince. Pro většinu z nich to byla jejich první herecká zkušenost a překvapili sami sebe, své učitele i rodiče tím, jak tuto nelehkou úlohu zvládli.
Budeme se tedy těšit na příští vánoční hru, kterou určitě budou nacvičovat příští rok, a mysleme na to, že si máme odpouštět a že spolu můžeme najít společnou řeč, i když jsme každý jiný. Tak nám to připomínají farářovy děti v závěrečné scéně představení.
S nadčasovou touto myšlenkou, která nepotřebuje další komentář, se s vámi v tomto čísle rozloučíme a budeme se těšit zase příště.
