Vyučování v terénu
Ve středu 12.6. jsme se učili o krkonošské přírodě na vycházce s panem Bílkem. Zkoumali jsme živočichy, poznávali květenu i hlasy ptáků. Za nás za všechny to krátce shrnul Vojta.
Reportáž Vojty Lukáše ze 4.B
Dne 11. června jsem se dozvěděl, že druhý den půjde naše třída na výpravu ke vzdálenému horskému potůčku a bude nás vést pan Bílek, který pracuje v Krkonošském národním parku. Měli jsme si vzít sportovní oblečení, ale vůbec mi to nepomohlo. Víte proč? Čtěte dále, dozvíte se to.
Ráno, asi v 9 hodin, jsme čekali před školou, když vtom se za rohem objevil pan Bílek, vedle něho poskakoval malý jezevčík jménem Fík, byl černý a měl na sobě pár hnědých skvrn. Pan Bílek nesl na rameni červenou brašnu s nápisem KRNAP.
Za ním se vynořili tři podivní lidé, na hlavách měli barety (to jsou takové čepice, nosí se hlavně ve Francii). Zeptal jsem se pana Bílka, jestli to jsou Francouzi a víte co? Skutečně byli. Měl jsem velikou radost, protože se už půl roku učím francouzštinu a konečně jsem si jí mohl vyzkoušet.
Šli jsme po pěšince, míjeli jsme louku a les. Pan Bílek utrhl list kaštanu (jírovec maďal), na kterém jsme viděli larvy klíněnky vyžírající listy. Ukazoval nám je i pod takovým malým mikroskopem.
Cestou jsme hráli hru. Rozdělili jsme se na čtyři družstva a hledali jsme na pěšině kartičky s čísly. Náš oranžový tým byl druhý.
Když jsme dorazili k potůčku, hráli jsme další hru. Pomocí takové síťky jsme lovili ve vodě bezobratlé živočichy. Našli jsme larvy chrostíků a vodního červíka. Pak jsme je ještě zkoumali pod lupou.
Na zpáteční cestě přes hustý les jsme se popálili od kopřiv. Ještě jsme přeběhli louku, a pak se vrátili zpátky na pěšinu, kterou jsme přišli. Byl odtud krásný výhled na Vrchlabí.
Po návratu ke škole jsme poděkovali panu Bílkovi za skvělou vycházku a šli jsme na oběd. Tam teprve jsem zjistil, že mám zmáchané boty i ponožky a úplně zablácené oblečení.
