To už byl zase Mikuláš?

Zdá se, že rok uběhl rychleji, než jsme čekali. Ačkoli počasí tomu zrovna moc neodpovídalo, přikradl se prosinec a s ním i přípravy na tradiční mikulášskou nadílku. Deváťáci se těšili, jak vyrazí mezi spolužáky převlečeni za čerty, anděly a Mikuláše. Zbytek školy byl zase natěšen na to, že bude mít na jedné tváři černou šmouhu od čerta, na druhé hvězdičku od anděla a vlasy plné třpytícího se andělského prachu.

Přestože jsme organizaci nadílky trochu pozměnili, věříme, že vše proběhlo bez újmy na duši či na oblečení. Všechny děti na prvním stupni byly od andělů odměněny sladkou sušenkou a čerti jim rozdávali ďábelské pomeranče. Odměna byla zasloužená. Mikulášům se písničky, které vyslechli, moc líbily a nezapomněli také potěšit malou sladkostí paní učitelky, bez nichž by děti tak pěkně společně nezazpívaly.

Kostýmy jsou uklizeny a osmáci se začínají těšit, že příští rok přijde jejich čas. Však to opět uteče rychle a než se nadějeme, bude tu  prosinec… Věříme, že ta závodní rychlost, kterou vše nyní utíká, nepokazí  dětská předsevzetí býti lepšími tak, jak to slíbily Mikulášovi… Držíme všem pěsti…